Bystrý čtenář samozřejmě ihned poznal, že si z něj autor dělá legraci. S těmi tučňáky na severním pólu. Nedělá, autor chtěl jen vyzkoušet postřeh ctěného čtenáře.
Takže, na severní točně se tučňáci skutečně nevyskytují. Jsou skoro všichni na jižní polokouli. Je jich více druhů. My si povíme zatím o dvou. Ten jeden druh je tučňák nejmenší (Eudyptula minor), který nejmenší mezi těmito ptáky skutečně je. Dorůstá maximálně do výšky čtyřiceti centimetrů. Takže je to opravdu prcek. Zato jeho kolega z druhé strany žebříčku velikostí, to je proti němu učiněný obr. Je to tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) a může dorůst do výšky jednoho metru a čtyřiceti centimetrů.
Oba, ačkoli vzrůstem každý jiný, patří do stejné rodiny tučňáků. Tito ptáci excelentně plavou a jsou mistři v potápění. Tučňák oslí je považován za nejrychlejšího plavce vůbec. Hovoří se o tom, že umí plavat rychlostí až čtyřiceti kilometrů za hodinu. Potápění je u nich různé, běžný je ponor do desíti metrů a výdrž do desíti minut. Ale některé prameny uvádějí, že se umí ponořit i do více než půl kilometrové hloubky a prý vydrží pod vodou i půl hodiny.
Některé druhy mají silnou vrstvu podkožního tuku, protože se musí pohybovat v prostředí, kde mínus čtyřicet stupňů není žádnou velkou výjimkou. A na závěr bych ještě rád přidal jednu perličku. Tento druh ptáků létat neumí. Ale přesto jsou zařazeni do podřádu letců. Je to proto, že schopnost létat ztratili sami postupně svým vývojem.
Nuže, pokud jste se začali o tyto podivné kolébavé panáčky zajímat více, máte možnost vidět je na vlastní oči v různých zoologických zahradách i u nás. Tučňák Humboldtův je ve čtyřech a v jedné tučňák brýlový. Ti Humboldtovi jsou v ZOO Lešná u Zlína, v Praze, Liberci a Plzni. A ten jediný zástupce druhu je v ZOO Ústí nad Labem. Tak co, navštívíte je?